Reference - Školní rok 2024/2025

Rodiče Antonína:
„Spíše než jednotlivý okamžik, pozorujeme, že syn za poslední rok udělal veliký pokrok - nejen ve znalostech, ale také zejména v oblasti sociálně emoční inteligence. Nebojí se projevit svůj názor a podložit ho argumenty, zapojuje se do aktivit, i když jsou pro něj zcela nové/neznámé, učí se pracovat s chybou, našel si spoustu kamarádů napříč ročníky, a hlavně - do školy se těší. To je pro nás rodiče nejdůležitější a jsme rádi, že jsme zvolili právě tuto školu.“
Rodiče Elenky:
„Když rodiče a paní učitelka řekli Elence na začátku školního roku, že má víc číst , aby se zlepšila, začala číst Harryho Pottera a už má půlku celé série přečtenou.“
Rodiče Karolínky:
„Měla jsem velkou radost, jakým způsobem se řešil emoční problém moji dcery, její přecitlivělost na některé situace, ale zároveň i nepříjemné chování spolužáků vůči ní.“
Rodiče Roxanky:
„Bylo pro mě úžasné sledovat, jak děvčata spolu komunikují, argumentují, jemně si dokáží sdělit i vzájemný nesouhlas, respektují, když mluví někdo jiný a dají mu prostor....protože dcera se samozřejmě stýká i s dětmi mimo Didaktis, mám možnost vidět rozdíly, když komunikuje s dětmi, které nemají tyto návyky, nejsou k nim vedeny....
Také letošní trojlístkové cíle byly úžasné, oceňuji, že pan učitel Martin podpořil děti ve všech jejich nápadech, aniž by jim cokoliv rozmlouval, naopak je podpořil i v těch zdánlivě nerealizovatelných nápadech (viz. např. plavba na voru z pet lahví) a své nadšení a podporu předával celému kolektivu ve třídě.
Dalším z krásných zážitků pro mě jako rodiče byla možnost zúčastnit se akce Noc s Andrsenem, na kterou doteď ráda vzpomínám.
Celý školní rok byl pro naši rodinu pozitivní, příjemný ve všech směrech a my děkujeme za vaši práci, hodnoty, které držíte, a za to, jakým způsobem se podílíte na formování našich dětí, ze kterých rostou báječní lidé.“
Rodiče Sabči:
„Pozitivním okamžikem pro mě byla situace, kdy se dcera obávala jít do páté třídy předat dárek páťačce a její spolužačky ji v tom okamžitě slovně podpořily, že to zvládne, doprovodily ji ke třídě a nakonec ocenily, že to zvládla. Velice si vážím budování vztahů mezi žáky navzájem a vlastně mezi všemi v celé škole.“
Rodiče Lukáše:
„Moc děkuji za to, co děláte! Jak učíte, chováte se k dětem, vymýšlíte aktivity pro děti... Syn do školy chodí s nadšením. Brečí, když je nemocný, že nemůže do školy. A teď na konci školního roku mi řekl, že nechce prázdniny.“
Rodiče Dorky:
„Překvapilo mě, když mi paní učitelka děkovala, že dcera zve na svou oslavu narozenin všechny spolužačky, že to udělá hodně pro kolektiv, že je super, že jsme žádnou nevynechali. V tom s ní ale úplně nesouhlasím - myslím, že je za tím spousta její práce, že mají super kolektiv, že je dcera chtěla pozvat všechny. Takže děkovat můžeme spíš my jí, že díky pozornosti, kterou věnují vztahům mezi dětmi, dcera získala ve třídě samé super kamarádky :)“
Rodiče Honzi:
„Piknik po akademii, postřehy mého syna z výuky, když si povídáme, čtení slovního hodnocení, ze kterého cítím, že učitelé mého syna znají a osobně jim na něm a jeho rozvoji záleží.“
Rodiče Eliáše:
„Spolupráce se školní psycholozkou, která si vyhradila velké množství času úspěch syna v Abaku, ke kterému získal přístup ve škole.“
Jana Šilarová (zkráceno)
„Pro Didaktis jsme se rozhodli po ne zcela uspokojivé zkušenosti se zápisy ve státních školách, a to zejména proto, že jsme od základní školy očekávali podporu přirozené chuti poznávat a učit se. To vše a mnohem víc naše děti v Didaktisu získaly.
Ono, když člověk nemá srovnání a potkává se s rodiči a dětmi z Didaktisu, bere všechno samozřejmě. Když ale naše děti přešly na gymnázium, ukázalo se, že spousta věcí, které jsme díky Didaktisu získali, není automatická. Zejména díky vám máme sebevědomé děti, které se nestydí, nebojí se říct svůj názor, když nevědí, tak se zeptají, ale dokážou i uznat, že se jim něco nepovedlo, co to znamená a co musejí udělat, aby to bylo lepší. Nerozpláčou se při prvním nezdaru, nevzdávají se a pořád neztratily chuť se učit a posunovat.
Důležité je zmínit i kvalitu samotné výuky a schopnost vstřebávat učivo. Moje děti byli velmi dobře připraveni, nemají žádné mezery v učivu a ve spoustě ohledech jsou daleko před ostatními dětmi. Mimochodem, například matematika i díky Koumákovi patří stále mezi nejoblíbenější předměty.
Samostatnou kapitolou je angličtina, kdy velmi dobré základy dávají oběma dětem možnost růst podstatně rychleji než jsou očekávání.
Paní ředitelko, děkuji vám i celému kolektivu za to, co jste pro naše děti udělali, jak jste k nim přistupovali a za to, co jste jim předali. Věřím, že jim to už nikdy nikdo nevezme.“